Úvod

Jelikož spravování galerie není zrovna naše silná stránka a zároveň ne každá reportáž je natolik zajímavá, vznikla sekce "Příhody". Zde tedy bude výběr těch nejzajímavějších událostí, momentů a situací, které se v souvislosti z naší dráhou staly. Přeji příjemné počtení :)

Ložisko se polámalo

Dne 2. září 2023 se konalo zahájení provozu železnice v Břasech. Akce byla spojena společně s oslavami železnice Chrást u Plzně - Radnice. Na akci se tak přijela podívat velká spousta lidí.

Co se týče "Koloběžky", k mému překvapení zvládla tento celodenní maraton bez jediného problému. Ovšem by to nebyla ta správná akce, abychom neřešili alespoň jednu mimořádnost. Opomenu-li kameny ve výhybce a divoký přepravní substrát, nejzajímavější byla rozhodně závada na nápravě vozu.

Lokomotiva 001 společně s vozem 102 prošli na jaře 2023 generální opravou. Jediný vůz, který na opravu stále čeká, je lavicový vůz 203.
V poslední době se na tomto voze projevovaly závady na ložiskových domcích, které se začaly vyklápět směrem dovnitř a drhnout o nápravy. Jelikož nás letos čekalo jen málo akcí, vyřešilo se to namazáním vnější strany kol. Nastala však situace, kterou nikdo z nás nepředpokládal. Přibližně v polovině akce si jeden z našich strojvedoucích začal stěžovat, že mu lokomotiva již třetí kolo neustále prokluzuje. Když jsem se opřel o soupravu, potvrdil jsem si svou teorii - nejelo to. Závadu jsem identifikoval právě na voze 203. Po otočení vozu se nám naskytl zajímavý pohled. Ložiskový domek byl vyvrácen ven a náprava zaražená vevnitř nad domkem. Méně překvapivá byla pak teplota nápravy.

Bylo však jasné, že se akce musí dojezdit. Řešení bylo tak velmi rychlé a rázné. Pomocí paličky jsme ose nápravy domluvili a dostali jsme jí zpět do ložiska v domku. Vše bylo poté důsledně promazáno a vůz obrácen, aby síly působily naopak. Tedy ne směrem z domku, ale do domku. Teorie se ukázala jako správná a celou akci se závada znovu neprojevila!

Fiasko v Lužné

Dny 24. - 25. března 2023 se konala akce s názvem "Modelářský víkend v Muzeu ČD v Lužné u Rakovníka". Na tuto akci jsme se připravovali velmi dlouho dopředu a očekávání od této akce byla vysoká. Zároveň jsme zde neměli jen své koleje, ale také luženské, jejichž příběh o tom, kdo je vlastní, je spíše na další celou příhodu. 

Trať dosahovala délky přes 100 metrů. Bohužel vedla velmi členitým terénem. Musela být tedy na spousty místech vypodložena a vzhledem připomínala spíše horskou dráhu. Spojení dvou odlišných typů kolejí bylo také velmi komplikované. Připočteme-li ještě velké teplotní změny a prudké noční deště, katastrofa byla na světe.

Ráno, když jsme k trati přišli, byla naprosto jiná, než předchozí den večer. Koloběžka bez odpružení zde tak velmi trpěla. Docházelo tak několikrát k vykolejení. Po jednom z těchto incidentů byla trať uzavřena a znovu celá vypodložena. Po několika kolech zkušebních jízd, když se už zdálo vše nadějné, "spadla lokomotiva z výkonu". Bohužel/bohudík to byla regulace. Tato závada byla na místě neřešitelná a tak jsme si mohli jít každý po svém. Nutno podotknout, že to byla vlastně docela úleva.

Závěr? Jelikož se akce konala v poměrně nevhodný termín, tak do Lužné dorazilo velmi málo lidí. Celá akce se tak stala jedním velkým fiaskem a stala se hlavním důvodem k reorganizaci všech spolkových akcí.

Stíhací vlak

Ve dnech 3., 4. a 5. června 2022 se konala 9. Parní Olympie. V této příhodě se zaměříme na sobotní večer. Jak je známo, sobotní večer se nese v tak trochu punkovém nádechu. Ani tento rok nebyl výjimkou. Zatím co brněnští s jejich Mecklenburgem soutěžili s německou 99kou (odkaz zde), u nás se konala neméně zajímavá akce. 

Několik členů brněnské dráhy se společně s námi domluvili s Chorvaty a vypůjčili jsme si od nich pedálovou tramvaj T4. Zařídit si tento krásný kousek chtěl každý. Kroužení přes Ořechovou smyčku nás však tolik nenaplňovalo a tak jsme chtěli vyrazit na trať. Bohužel s naší kvantitou bychom tramvaj do půlnoci nevrátili. Přišel jsem tedy s kuriózním řešením.

Za "Koloběžku" jsme si půjčili dva brněnské lavicové vozy, na které jsme naložili všechny zájemce o svezení na tramvaji. Rozpočetli jsme si podle počtu zájemců délku úseků na trati a vyrazili jsme. Po ujeté vzdálenosti T4 a E225 se soupravou zastavily a vystřídala se obsluha tramvaje. Zařídit jsem si šel samozřejmě i já. Řízení jsem předal druhému nejzkušenějšímu členovi od nás - Kubovi. V tom, co jsem usedl na tramvaj, začalo poprchávat. Já jsem si jízdu náramně užil. Na stíhacím vlaku to však bylo větší drama. Lehká 001 na mokrých kolejích ztrácela ve stoupání za Amfiteátrem adhezi. Kuba si s tím však znamenitě poradil a krokem se vyšplhal nahoru. Musím říct, že na mokrých kolejích to (ne)byla s takto těžkou soupravou sranda. Například při brždění se mašinka dostala do smyku a jeli jsme jako sáně. Přerušovaným bržděním jsme však několikrát úspěšně zastavili. Do nádraží jsme dojeli všichni spokojení, promáčení a vysmátí. Zvládli jsme to!

Nemohu si ještě odpustit nezmínit poznámku jednoho z členů brněnské dráhy, který při pohledu na plně obsazenou soupravu pronesl, že "to nemůže nikdy utáhnout." Když jsme se ve stoupání pod bludištěm v poměrně obstojné rychlosti míjeli se z posledních sil jedoucí 99, pohledy byly k nezaplacení :)