Stálá x mobilní dráha

Již delší dobu provozujeme mobilní železnici. Poslední dobou se ale množí čím dál tím více rozdílů oproti provozu stálé dráhy a to hlavně, co se týče technické stránky jak vozidel, tak dráhy.

Lokomotivy

Různě po internetu jsou dostupné údaje o lokomotivách bězně využívaných na stabilních drahách. Jako ideální případ si můžeme vzít lokomotivu AEG E1 od firmy Balson, protože touto lokomotivou byla inspirována velká technická část lokomotivy E225.001.

• Jeden motor o výkonu 750 W
• Hnané dvě nápravy
• Hmotnost 100 kg
• Dvě autobaterie 45 Ah
• Podobný rozvor a průměr nápravy

Tyto lokomotivy jsou na parkové dráze schopné tahat i 3 vozy. Naše lokomotiva byla v provozu s dvěma a zvládla to bez problému.

Na mobilní dráze je tomu však jinak. Lokomotiva se v horkých letních dnech přehřívá i s jedním vozem a jsou nutné přestávky na chlazení.

Je tomu tak z několika důvodů:

• Větší sklon trati
• Menší poloměr oblouků (tření)
• Častější rozjezd a brzdění
• Nižší provozní rychlost (větší namáhání motoru)

Lokomotiva na mobilní dráhu musí mít tedy větší výkon a rozumnější převody. Podvozkové lokomotivy mají zpravidla lepší jízdní vlastnosti, avšak jsou náročnější na přepravu.

Vozy

V této kategorii mohu jednoznačně říci, že ve všech případech je nejlepší čtyřnápravový podvozkový vůz. Dokáže se totiž mnohem lépe přizpůsobit trati. Je tak více tolerantní vůči ostrým obloukům, traťovým nerovnostem a tak dále. Rozložení váhy na těchto vozech není nutné příliš řešit, pokud jsou podvozky umístěny co nejvíce na konci vozu. Měly by být také odolné proti vykolejení.

Trať

Trať je nutné vždy řádně vypodložit a trasovat jí co nejméně členitě. Na oblouky je ideální instalovat přídržnice, které eliminují téměř všechno nebezpečí při vykolejení.